Zdroje PFAS v České republice

PFAS: Odkud se berou?

Zdroje znečištění v ČR Zdroje kontaminace v ČR kopírují globální vzorce, přičemž látky se do vody dostávají především tam, kde konvenční čištění selhává.

• Čistírny odpadních vod (ČOV): Jsou nejrozšířenějším difúzním zdrojem, protože běžné technologie čištění nedokážou PFAS z kosmetiky, textilií a čisticích prostředků odstranit.
• Průmyslové podniky: Firmy zaměřené na povrchovou úpravu kovů či galvanizaci vytvářejí silné bodové zdroje znečištění.
• Skládky odpadů a letiště: Hasicí pěny obsahující PFOS a PFOA používané na vojenských základnách a letištích pronikají hluboko do podzemních vod, zatímco na skládkách se PFAS uvolňují do průsakových vod z vyhozených obalů a elektroniky.

Další cesty expozice v ČR a možnosti prevence Zcela se vyhnout expozici PFAS v České republice nelze, protože pitná voda není jediným zdrojem; velkou část přijímáme potravou. V českém prostředí představují vysoké riziko sladkovodní ryby z řek, vnitřnosti (játra), vejce z domácích chovů a překvapivě i konvenční víno či pšeničné produkty, které hromadí krátkořetězcové PFAS (např. TFA).

Pro ochranu domácností v ČR existují způsoby, jak kontaminaci zmírnit. Běžné převaření vody ani standardní filtrační konvice PFAS neodstraní, pro efektivní čištění pitné vody je nutné využít certifikované filtry kombinující aktivní uhlí a specifické iontoměničové pryskyřice, případně reverzní osmózu. Nadějnou cestou v oblasti stravování je také výzkum ovesných beta-glukanů, které podle nedávných studií pomáhají v trávicím traktu vázat dlouhořetězcové PFAS a urychlovat jejich vylučování z lidského těla